Postavit si vlastní dům je snem mnoha lidí. Levnější, ale zejména jednodušší je koupit si ho. Pokud někdo chce stavět dům svépomocí především proto, aby ušetřil, měl by si dát nejprve stavbu domu nacenit ve více firmách.
Jen málokdo dokáže totiž postavit dům úplně sám. A když si někdo objedná stavbu celého domu v jedné firmě, ta mu může nabídnout nižší cenu, jako kdyby postupně zadával jednotlivé práce několika podnikatelům.
Peter Dobrík, ředitel společnosti Mecon, která staví rodinné domy na klíč, radí lidem, kteří by si chtěli postavit vlastní dům, aby si dávali velký pozor už při výběru samotného pozemku, na kterém bude jejich nemovitost stát. Kdo chce ušetřit, měl by hledat rovinatý pozemek. Po nalezení pozemku je třeba hledat vhodný projekt. Nejjednodušší je vybrat si z množství katalogových projektů. Architekt však dokáže pomoci při změně těchto projektů tak, aby budoucím stavitelem lépe vyhovovaly.
Dalším krokem je dohodnout si co nejvýhodnější dodávky materiálu a zhotovení jistých částí stavby. Zhotovitel by měl investorovi předložit předpokládaný rozpočet nákladů. Výsledná cena domu však závisí především na tom, co si zvolí investor. Zatímco například skutečnost, zda budeme dům stavět z cihly nebo z pórobetonu, se na výsledné ceně velmi neprojeví, při dalších věcech znamenají dražší alternativy prodražení domu o tisíce eur.
Například, pokud se někdo rozhodne pro klasické elektrické topení, zaplatí v domě o rozloze kolem 100 m2 okolo 2 500 eur. V případě, že někdo chce být ekologičtější a šetřit na elektřině, a proto si zvolí tepelné čerpadlo, musí počítat s investicí kolem 10 tisíc eur.
Kdo si nechá dům stavět firmou, měl by podle Dobříkov trvat na tom, aby mu firma předložila i takzvaný výkaz výměr. Jak uvádí Milan Hanko na portálu Rozpočtář, jde o zažitý výraz pro rozpočet, který je sestaven z ceníkových položek montážních prací a z dodávek, přičemž u jednotlivých položek rozpočtu nejsou uvedeny ceny.

Slouží hlavně investorovi jako podklad při vyhodnocování cenových nabídek. Někdy se používá také termín slepý rozpočet. Investor rozešle stavebním firmám položkový rozpočet se zadanými množstvím, ale bez cen. Firmy jejich doplní, čímž vzniknou skladbou velmi podobné rozpočty s různými jednotkovými cenami, ze kterých si investor vybere nejvýhodnější. Ve výkazu výměr je u každé položky rozpočtu stanoveny i množství.
„Bez výkazu výměr není možné srovnávat cenové nabídky a detailně vědět, co si vlastně kupuji a v jakých množstvích,“ říká Dobrík. Pokud některá firma předloží pouze výslednou cenu za stavbu, zákazník neví, za co vlastně platí.


